komté (1742 - 1819) Narodil se v Laonu. Byl poručíkem v praporu milicí, praporečníkem u pěchoty, vojákem v Sedmileté válce. Roku 1789 byl majorem u pěchoty a v roce 1792 jmenován plukovníkem. Poté byl propuštěn a znovu naverbován jako obyčejný voják. V roce 1795 už byl generálem. Bonaparte si ho velmi vážil. V roce 1796 byl Sérurier divizním generálem v Italské armádě pod jeho velením. Obléhal Milán. Podílel se na vítězstvích v bitvách u Mondovi a Castiglione a úspěšně zanechal obléhání Mantovy. Po uzavření Leobenského míru ho Napoleon pověřil předáním nepřátelských praporů Direktoriu. Poté byl jmenován guvernérem Benátek. V době nepřítomnosti Napoleona bojoval pod Moreauovým velením a byl poražen Suvorovem u Verderia (duben 1799). Stal se senátorem a byl vybrán jako jeden ze čtyř senátorů a jmenován čestným maršálem (1804). Byl guvernér Invalidovny, komté císařství (1808) a velitel Národní gardy (1809). V roce 1814 akceptoval Bourbony, ale během sta dní pomáhal Císaři. Za druhé restaurace byl zapuzen. Zemřel v roce 1819 právě po znovuzískání titulu maršál Francie. Sérurier byl mlčenlivý, odměřený a protože toho hodně prožil, tak náchylný k pesimizmu. Byl velmi čestný, což mu v Italské armádě vyneslo ironickou přezdívku "Panna italská". U vojska měl však velkou autoritu. |